Proč jsou Mariánské Lázně na seznamu UNESCO — příběh výjimečného dědictví

24. července 2021 — den, kdy svět řekl „ano"

V ten den zasedal Výbor pro světové dědictví UNESCO na svém rozšířeném 44. zasedání, řízeném z čínského Fu-čou, a rozhodnutím 44 COM 8B.16 zapsal „Slavná lázeňská města Evropy" na Seznam světového dědictví. Statek dostal číslo 1613 a Mariánské Lázně jsou v něm vedeny jako komponenta 1613-005 — jedno z jedenácti měst, kterým byl přiznán nejvyšší stupeň mezinárodní ochrany kulturního dědictví.

Nebyla to náhoda. Byl to výsledek desetiletí příprav, odborné dokumentace a mezinárodní spolupráce sedmi evropských států: první impuls dala konference v Baden-Badenu v roce 2010, nominační dokumentace o více než tisíci stranách byla UNESCO podána v lednu 2019 a 4. června 2021 zveřejnila poradní organizace ICOMOS doporučení k zápisu.

Co jsou Slavná lázeňská města Evropy?

The Great Spa Towns of Europe je nadnárodní sériový statek UNESCO, který uznává výjimečný evropský lázeňský fenomén — kulturní jev, jenž vrcholil přibližně od roku 1700 do 30. let 20. století.

Není to seznam jednotlivých budov. Je to uznání celého systému — propojení přírodních zdrojů, architektury, urbanismu, medicíny, kultury a společenského života, které z evropských lázeňských měst vytvořilo svébytný civilizační fenomén.

Jedenáct měst, sedm zemí

Země	Město
Česko	Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Františkovy Lázně
Německo	Baden-Baden, Bad Ems, Bad Kissingen
Rakousko	Baden bei Wien
Belgie	Spa
Francie	Vichy
Itálie	Montecatini Terme
Velká Británie	Bath

Česko a Německo mají v zápisu po třech městech. Všechna tři česká leží v západních Čechách, v takzvaném lázeňském trojúhelníku.

Proč právě Mariánské Lázně?

Statek byl zapsán na základě dvou kritérií a Mariánské Lázně se na naplnění obou podílejí:

Kritérium (ii) — Výměna hodnot

Slavná lázeňská města dokládají důležitou výměnu myšlenek, které ovlivnily vývoj medicíny, balneologie a trávení volného času od přibližně roku 1700 do 30. let 20. století.

Mariánské Lázně do tohoto příběhu vstupují jako místo, kde lékaři tepelského kláštera — počínaje Josefem Janem Nehrem koncem 18. století — minerální prameny systematicky zkoumali a kde se vedle pitné kúry rozvinuly uhličité koupele i využití zřídelního plynu. Poznatky odtud putovaly do celé Evropy a s nimi i hosté.

Kritérium (iii) — Výjimečné svědectví

Slavná lázeňská města představují výjimečné svědectví o evropském lázeňském fenoménu, který má kořeny v antice, ale svého nejvyššího vyjádření dosáhl v období od roku 1700 do 30. let 20. století.

Mariánské Lázně jsou tímto svědectvím v mimořádně čisté podobě. Nerostly organicky po staletí: samostatná obec vznikla teprve roku 1812 a její výstavba byla od počátku regulována co do hmoty i rozvržení — plánované lázeňské místo, kde urbanismus, architektura a krajina slouží jedinému účelu.

Co přesně UNESCO chrání?

Komponenta Mariánské Lázně má rozlohu 835 ha a kromě historického jádra — městské památkové rezervace — zahrnuje i okolní lázeňskou krajinu s golfovým hřištěm a lesoparky. Chrání ji nárazníková zóna o rozloze 3 677 ha, největší ze všech jedenácti komponent. Podrobný přehled najdete na stránce Světové dědictví UNESCO.

Minerální prameny

Přímo ve městě vyvěrá asi 40 minerálních pramenů a v nejbližším okolí kolem stovky dalších. Jsou to studené kyselky o teplotě 7–10 °C, bohaté na oxid uhličitý, vápník, hořčík, železo a soli; k pitným kúrám se užívá především šest z nich — Křížový, Rudolfův, Karolinin, Lesní, Ambrožův a Ferdinandův. Zvláštností je Mariin pramen: není to voda, ale výron zřídelního plynu s 99,7 % oxidu uhličitého. Právě prameny jsou základem celého léčebného systému a důvodem, proč město vůbec vzniklo.

Hlavní kolonáda

Novobarokní litinová kolonáda dnes měří 135 metrů (původně 180 metrů včetně tzv. Staré kolonády); nominační dokumentace ji označuje za nejdelší kolonádu v lázeňském městě. Postavena byla v letech 1888–1889 podle projektu vídeňských architektů Hanse Miksche a Juliana Niedzielského místním stavitelem Johannem Koenigem, na půdorysu původního kursálu. Litinovou konstrukci vyrobily blanenské strojírny knížete Salma. Strop zdobí cyklus fresek Josefa Vyleťala s motivy „Člověk a vesmír". Kolonáda je národní kulturní památkou — více na stránce Kolonáda a Zpívající fontána.

Nové Lázně

Lázeňská budova ve stylu italské neorenesance, postavená v letech 1893–1896 podle plánů mariánskolázeňského rodáka Josefa Schaffera a slavnostně otevřená 1. června 1896. V přízemí se nacházejí dvě honosné kabiny pro uhličité koupele — dnešní Císařská a Královská — a Římské lázně v podobě antického dvojitého atria se dvěma bazény; podle údajů provozovatele je nesou sloupy z tmavě rudého salcburského mramoru s hlavicemi z bílého carrarského kamene. Více v článku 130 let Nových Lázní.

Pavilon Křížového pramene

Kolonádní chrám s kupolí, postavený v letech 1818–1826 pravděpodobně podle návrhu Jiřího Fischera, je symbolem Mariánských Lázní. Sám pramen je v análech tepelského kláštera poprvé zmíněn roku 1749 jako „slaná kyselka" — a téhož roku u něj tepelský lékárník Damián Schulz vztyčil vysoký dřevěný kříž, podle něhož pramen dostal jméno.

Kursál — Casino

Společenský dům z roku 1867, k němuž v letech 1899–1900 přistavěl Josef Schaffer příčné křídlo s velkou klenutou kupolí. Dodnes je kulturním centrem města.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Děkanský kostel na návrší nad kolonádou vznikl v letech 1844–1848 v historizujícím novobyzantském slohu podle plánů mnichovského architekta Johanna Gottfrieda Gutensohna.

Lázeňské parky

Parky navrhoval a od roku 1817 budoval zahradník Václav Skalník, pozdější starosta města; s architektem Jiřím Fischerem a stavitelem Antonem Thurnerem vytvořili v letech 1817–1823 z bažinatého údolí parkové město s klasicistními a empírovými domy, altány a pavilony. Po Skalníkově studijní cestě do Anglie dostal park na počátku 20. let 19. století anglický krajinářský charakter. Les, prameny a architektura se tu prolínají v jeden celek.

Zpívající fontána

Novodobý doplněk historického dědictví: hudební fontána před kolonádou vznikala v letech 1982–1986 podle návrhu ak. arch. Pavla Mikšíka a poprvé se rozezněla 30. dubna 1986 skladbou Petra Hapky „Hudba pro fontánu". Jen dva z jejích deseti střikových systémů tvoří 330 trysek v obvodových prstencích. Hraje každou lichou hodinu, sezona trvá od 30. dubna do 31. října. Více v článku o Zpívající fontáně.

Golfové hřiště a lesoparky

Součástí komponenty je i krajina za hranicí města. Golfový klub vznikl roku 1904 a jeho hřiště bylo slavnostně otevřeno 21. srpna 1905 za přítomnosti britského krále Edwarda VII.; na osmnáct jamek bylo rozšířeno roku 1929 a od roku 2003 smí klub se souhlasem královny Alžběty II. užívat titul „Royal". Nominační dokumentace je řadí k nejstarším golfovým hřištím ve střední Evropě. Na jihovýchodě patří do chráněného území lesopark s cestami k rozhledně Hamelika (722 m n. m.), jejíž kamennou věž postavil roku 1876 stavitel Friedrich Zickler. Více o hřišti na stránce Golf.

Co dělá Mariánské Lázně výjimečnými mezi jedenácti městy?

Plánované lázeňské místo

Na rozdíl od Bath nebo Vichy, které rostly organicky po staletí, vznikly Mariánské Lázně z rozhodnutí opata tepelského kláštera Karla Kašpara Reitenbergera jako samostatná obec roku 1812 — na místě, kde ještě před pár lety stála jen dřevěná chýše u pramene. Už 6. listopadu 1818 byly výnosem nejvyššího purkrabího Libštejnského prohlášeny veřejným lázeňským místem a 29. května 1865 je císař František Josef I. povýšil na město (znak dostaly 1. června 1866).

Město v lese

Lázeňské centrum leží v kotlině Slavkovského lesa v nadmořské výšce asi 630 metrů. Les tu není jen kulisou: patří do chráněné komponenty, lesní cesty slouží terénním kúrám a klimatoterapii a nárazníková zóna, která ho chrání, je s 3 677 ha největší ze všech jedenácti měst statku. Celé území navíc leží v CHKO Slavkovský les o rozloze asi 640 km².

Čtyři přírodní léčivé zdroje

Minerální vody, rašelina, zřídelní plyn — a od roku 2023 i oficiálně potvrzené léčivé klima. Mariánské Lázně díky tomu užívají označení klimatické lázně a město samo se prezentuje jako jediné místo na světě se všemi čtyřmi odborně potvrzenými přírodními léčivými zdroji. Rozmanitost pramenů s různým chemickým složením — nominace rozlišuje čtyři typy vod — umožňuje individuálně sestavenou pitnou kúru.

Role kláštera Teplá

Příběh Mariánských Lázní začíná u premonstrátského kláštera Teplá, který roku 1193 založil český šlechtic Hroznata a povolal do něj řeholníky z pražského Strahova. Klášteru patřilo území dnešních lázní; léčivé účinky pramenů znali místní už ve středověku a roku 1528 byly na příkaz krále Ferdinanda I. zkoumány na obsah soli. Systematicky je však začal zkoumat až klášterní lékař Josef Jan Nehr koncem 18. století: v letech 1805–1807 postavil u Křížového pramene první zděný dům pro hosty, „Zlatou kouli", a roku 1808 dostalo místo podle obrázku Panny Marie zavěšeného u pramene své jméno.

Zlom přišel s opatem Reitenbergerem (v úřadu 1812–1827), který navzdory odporu svých řádových bratří prosadil výstavbu lázeňského města — a zaplatil za to pozdějším exilem v Tyrolích. Roku 1872 přijela železnice a v letech 1870–1914 prožily Mariánské Lázně svůj zlatý věk, z něhož pochází většina dnešních historizujících a secesních staveb. Ve 20. století prošlo město obdobími útlumu i proměn; od roku 1990 probíhá obnova jeho původního charakteru, architektury a parků. Celou chronologii najdete na stránce Historie.

Slavní hosté — důkaz světového významu

Že Mariánské Lázně nebyly jen regionálním léčebným místem, dokazuje seznam hostů, kteří sem přijížděli:

Johann Wolfgang Goethe — navštívil město třikrát v letech 1820–1823; při posledním pobytu, v domě U Zlatého hroznu (dnes Městské muzeum), prožil pozdní lásku k mladé baronese Ulrice von Levetzow, kterou vtělil do své „Elegie"
Fryderyk Chopin (1836) — přijel z Paříže za Marií Wodzińskou a bydlel v domě U Bílé labutě. Dnes se po něm jmenuje festival pořádaný od roku 1960
Král Edward VII. — navštívil Mariánské Lázně devětkrát v letech 1897–1909, otevřel zdejší golfové hřiště a učinil z města letní dějiště evropské diplomacie
Císař František Josef I. — jeho setkání s Edwardem VII. dne 16. srpna 1904 patří k nejvýznamnějším diplomatickým událostem v dějinách města
Mark Twain (1891) a Franz Kafka (1916) — spisovatelé, jejichž stopy připomíná Stezka spisovatelů

Více o slavných hostech a historii města.

Co UNESCO status znamená v praxi?

Ochrana

Jakékoliv stavební zásahy v komponentě i nárazníkové zóně musí být konzultovány s památkovými orgány. Cílem je zachovat autentický charakter města — architekturu, parkovou krajinu i propojení s přírodou.

Závazek

Česká republika se zapsáním zavázala k trvalé péči o památky, průběžnému monitoringu stavu dědictví a pravidelnému reportování UNESCO. Město má pro tento účel vlastního správce statku a Lokální management plán.

Prestiž

Status UNESCO je mezinárodně uznávaný znak výjimečnosti. Pro Mariánské Lázně znamená zvýšenou viditelnost na světové mapě kulturního turismu — vedle měst jako Bath, Baden-Baden nebo Vichy.

Klimatické lázně (od 2023)

V roce 2023 získaly Mariánské Lázně navíc statut klimatických lázní — oficiální potvrzení, že zdejší klima patří k přírodním léčivým zdrojům. Zda a jak se klima promítne do léčebného plánu, rozhoduje vždy lázeňský lékař.

Proč navštívit UNESCO město

Mariánské Lázně nejsou muzeum. Jsou to živé lázně, kde se dvousetletá tradice potkává s moderní medicínou. Můžete se koupat v Nových Lázních, kde dodnes najdete Královskou a Císařskou kabinu. Můžete pít z týchž pramenů, ke kterým chodil Goethe. A můžete se procházet parky, které Václav Skalník začal budovat před více než dvěma sty lety.

To je to, co UNESCO chrání — ne jednotlivé budovy, ale celý příběh. Příběh místa, kde příroda, architektura a lidská péče vytvořily něco výjimečného.

Chcete si ho projít pěšky? Připravili jsme procházku po UNESCO městě. Více o architektuře, plánování návštěvy a ubytování v Mariánských Lázních.