Mariánské Lázně leží v oblasti, která je mimořádně bohatá na přírodní léčivé zdroje. Na malém území vyvěrá přibližně 100 pramenů. Léčivé účinky minerálních pramenů zkoumali mniši z nedalekého kláštera v Teplé. Již v roce 1528 mniši podávají první písemnou zprávu o zdejších pramenech.
Dlouhou dobu však byly tyto prameny nepřístupné, obklopené bažinami a hustými lesy. O vznik lázeňského místa se zasloužil až lékař Josef Jan Nehr, který se v 18. století zasazoval o využívání pramenů na léčebné účely. Jeho úsilí se dočkalo úspěchu a v roce 1818 byly Mariánské Lázně vyhlášeny veřejným lázeňským místem, které se záhy staly velice oblíbeným a vyhledávaným.
Množství vody ordinované pro pitnou kúru dosahuje zpravidla 3 litru denně. Minerální prameny se také využívají k inhalacím a minerálním koupelím.
Křížový pramen | Ferdinandův pramen | Rudolfův pramen | Lesní pramen | Ambrožův pramen | Karolinin pramen
Křížový pramen dostal pojmenování podle dřevěného kříže, který stával blízko pramene.
Tento
pramen je jedním z nejstarších a nejdéle využívaných pramenů, který se
pro svůj terapeutický účinek užívá především u onemocnění zažívacího
ústrojí (nemoci žaludku, střev, žlučníku, jater a pankreatu), u nemocí
výměny látkové (obezita, dna, diabetes mellitus) a u alergických
onemocnění, která jsou podmíněna poruchami zažívání.
Tento pramen
je sírano-hydrouhličitano-sodná železnatá kyselka se zvýšeným obsahem
kyseliny metakřemičité. Dříve se označovala jako Glauberská nebo
salinická. Přítomnost síranů ve vodě vyvolává projímavý účinek, a to
zejména po požití více než ¾ litru za den.
Ferdinandův
pramen se nachází v centru Úšovic a patří do stejné kategorie jako
Křížový pramen, i když je o něco více mineralizován.
Je
tedy vhodný zejména pro léčbu nemocí zažívacího ústrojí a metabolismu.
Tento pramen celkově tvoří sedm vývěrů, pro pitnou léčbu se však využívá
pramen Ferdinand I. Další vývěry jsou využívány k minerálním koupelím.
Pramen Ferdinand IV. se využívá pro stáčení stolní vody pod názvem
Excelsior.
Rudolfův
pramen leží 350 m jihovýchodně od kolonády Ferdinandova pramene a své
jméno dostal podle korunního prince a následníka trůnu Františka Josefa
I. – Rudolfa.
Jde o přírodní kyselku, která má diuretické
účinky. Proto se užívá u chorob ledvin a močových cest. Pramen se
vyznačuje vysokým obsahem vápníku (poměr vápníku a hořčíku je 5:4), a
proto je pitná kúra vhodná pro doplňkovou léčbu osteoporózy. Rudolfův
pramen má také protizánětlivé účinky a užívá se při zánětech močových
cest.
Voda z tohoto pramene se stáčí a vyváží se především do zahraničí.
Lesní pramen vyvěrá v severní části města a svým složením se značně liší od dalších pramenů.
Svým
složením mírně alkalizuje obsah žaludku, a je proto vhodný pro léčbu
různých nemocí trávicího ústrojí. Rovněž se využívá k inhalacím při
onemocnění horních cest dýchacích. Je také vhodný k léčbě některých
urologických chorob, např. močových kamenů z kyseliny močové, kterou
silně alkalizuje.
Ambrožův pramen byl pojmenován podle opata tepelského kláštera – Ambrože.
Tento
pramen tvoří tři vývěry podobného chemického složení. Jedná se o slabě
mineralizované železnaté kyselky, využívané pro vysoký obsah železa u
některých forem chudokrevnosti a pro svůj diuretický účinek také při
onemocnění močových cest, zejména při lithiáze. Ambrožovy prameny
vyvěrají u Centrálních Lázní.
Karolinin pramen se původně nazýval Nový a dříve se voda pila přímo u vývěru.
Po
rekonstrukcích potrubí byl tento pramen vyveden až na kolonádu
Rudolfova pramene. Tento pramen na rozdíl od dalších pramenů má vyšší
obsah hořčíku (poměr vápníku a hořčíku je 2:5) a používá se proto při
různých urologických onemocnění a při léčbě ledvinových kamenů.
